Tématem doprovodné výstavy při Minerálech Brno na podzim 2023 budou karbonáty (uhličitany)
18. srpna 2023 / 13:45
Toto téma je zajímavé jak vizuálně (pestrost barev a různých krystalových tvarů ad.), tak i naučně, neboť mezi karbonáty nepatří jen některé spíše exotické druhy nerostů, ale zejména nerosty běžně doprovázející rudní ložiska (malachit, azurit) jako sekundární produkty oxidace přítomných rud nebo běžné okolorudní žilné nerosty (dolomit, kalcit, siderit ad.).
Letošní výstava bude zaměřená především na české a slovenské karbonáty z pestré mozaiky známých i méně známých lokalit, ale nebudeme ošizeni ani o některé význačné zahraniční ukázky.
Ovšem samy karbonáty nejsou zdaleka pouze krásnými krystalovanými ukázkami obvykle ležícími v soukromých i velkých muzejních vitrínách, ale především také důležitými stavebními složkami některých hornin, z nichž některé jsou významnými zdroji nerostných surovin, díky čemuž se ve velkých objemech těží.
Kalcit jako nejznámější a nejčastější zástupce třídy karbonátů, je základním a nezbytným zdrojem stavebních surovin – vápenců, z nichž získáváme posléze vápno, cement, malty apod. (např. v okolí Brna v lomech u Mokré, Čebína, Tišnova), ale je také mateřským nerostem rozsáhlých krasových území, která obdivujeme ve formě různých jeskynních fenoménů (krápníky, brčka, sintry, záclony, nickamínek apod.). Kalcit tvoří kromě krasových území (Český kras, Moravský kras, Javoříčské, Mladečské jeskyně ad.), také rozsáhlá pohoří nebo i výrazné krajinné dominanty. Při tvorbě krasu a krasových výzdob se v menší míře uplatňují i další karbonáty, např. dolomit (v Bozkovských jeskyních) nebo i aragonit (v Ochtinské jeskyni na Slovensku nebo ve Zbrašovské jeskyni).
Karbonáty jsou také základním stavebním kamenem přeměněných (metamorfovaných) hornin zvaných krystalické vápence nebo také mramory. Tato hornina se využívá ve velké míře jako dekorační kámen k výrobě obkladových desek, pomníků, obelisků, náhrobků a dalších dekoračních prvků. Jistě je mnohým znalcům kultury ale i mineralogie a petrografie známý světově uznávaný carrarský mramor z Itálie, ze kterého byla mimo jiné vytesaná socha Davida od Michelangela (dnes v galerii Accademia di Firenze). Tento mramor je sochaři hojně vyhledáván a velmi ceněn pro čistou, zářivě bílou barvu.
Velká či historicky známá ložiska mramoru ale máme i v Čechách a na Moravě. Např. z nedvědického mramoru (bílý, nažloutlý, ale také krásně nebesky modrý) pochází mnohé památky v okolí Nedvědic (hrad Pernštejn), ale i v samém Brně. Hojně jej využíval ve své kamenické dílně i otec světoznámého architekta Adolfa Loose. Z Jesenicka jsou mramory známé z okolí Lipové, Vápenné i jinde. Větší ložiska jsou známá i z jižních Čech nebo z okolí Raspenavy (zelený mramor – ofikalcit).